Etické sportování

Nákupní košík

0 ks za 0 Kč

VeganSport.cz > Vege zdroje > Knihy > Recenze: Radost ze zdravých dětí

Recenze: Radost ze zdravých dětí

Datum publikování: 15.6.2015
Knížku jsem si pořídila už v těhotenství a ač je založená na makrobiotice a já makrobiotik zdaleka nejsem, úspěšně z ní při rodinném vaření i zvládání běžných rýmiček pravidelně čerpám.
Recenze: Radost ze zdravých dětí

Anotace

V posledních desetiletích narůstá závratným tempem četnost nemocí, jako jsou alergie, astma, únavové syndromy, kožní nemoci, ale i nádorová a cévní postižení. Příčina je složitější, ale nepochybně zde hraje jednu z hlavních rolí strava a stravovací zvyklosti. V současné době je vžita spousta omylů o stravě a většina výživových doporučení tyto chyby stále opakuje, což nepřispívá ke zdraví jednotlivce ani populace. 

Autoři této knihy omyly vysvětlují a uvádějí na pravou míru. Kniha je určena pro všechny, kterým není lhostejné jejich zdraví a chtějí k němu přispět vlastními silami. 

Autoři

MUDr. Vladimíra Strnadelová - vystudovala medicínu na LF Univerzity Palackého v Olomouci, postupně se začala zabývat alternativní medicínou, studovala akupunkturu, homeopatii, čínskou medicínu u nás i na nejrůznějších světových pracovištích. Od roku 1993 se výhradně věnuje přírodní medicíně a má svou soukromou lékařskou ordinaci v rámci institutu přírodní medicíny v Praze. Spolu se svým manželem Janem Zerzánem se zabývají dietologií, kterou studovali na stážích v zahraničí a své poznatky i osobní zkušenosti uplatňují při své praxi v ordinaci přírodní medicíny.

Jan Zerzán - k přírodní medicíně a dietologii ho přivedlo před 30 lety vlastní onkologické onemocnění. Po neúspěchu klasické medicíny začal aplikovat změnu stravy a životního stylu u sebe i své rodiny, což přispělo k jeho vyléčení. Od té doby se věnuje studiu stravy a aplikaci všech získaných zkušeností ve své poradně v rámci Intitutu přírodní medicíny v Praze. 

Recenze

Úvodní část knihy je zajímavým vstupem do filozofie makrobiotiky. Pokud jste zastáncem spíše západního smyslení, i tak doporučuji u knihy vytrvat a tuto část si přečíst alespoň pro zajímavost nebo ji přeskočit. Já osobně v ní našla spoustu věcí na zamyšlení. Navíc doporučení makrobiotiky nejsou nijak výrazně v rozporu s obecnými doporučeními racionálního stravování (jen je přísnější), jiná je hlavně cesta, kterou autoři k těmto doporučením dospěli.

radost

Od 40. stránky začíná být knížka velmi zajímavá z praktického hlediska. Věnuje se dopodrobna skupinám potravin jako jsou obiloviny, luštěniny, ovoce, zelenina, semínka, ořechy, sladkosti, koření nebo sůl. Přestože třeba nebudete souhlasit doslova se vším, co se v knize píše, najdete v každé kapitole určitě spoustu nové inspirace. Já např. změnila postup přípravy luštěnin, uvědomila jsem si, že mi nedělá dobře kombinace ovoce a obilniny a začala k ochucování kaší používat rýžový sirup nebo slad a ovoce jíst spíše samotné nebo jsem zařadila pravidelně do jídelníčku jáhly, z luštěnin pak fazole azuki nebo cizrnu pro nízký obsah purinů. Na druhou stranu nevidím důvod vyřadit z jídelníčku lilkovitou zeleninu, nelíbí se mi nadměrná tepelná úprava u zeleniny a zdůraznila bych rozpor s obecnými doporučeními pro veganské děti týkající se množství luštěnin. V knize je doporučováno přidávat na talíř dvě lžíce luštěnin. To však v žádném případě nepokryje potřebu bílkovin ani u jednoletého kojeného dítěte, natož pak u školáků. Autoři v této části hovoří o riziku nadbytku bílkovin, s čímž lze v zásadě souhlasit, nicméně o nadbytku bílkovin můžeme mluvit u čísel nad 1,2 g bílkovin na kilo váhy, u sportovců a dětí ještě více. Ze dvou lžic luštěnin (při veganské stravě) bych měla strach spíše o opačný extrém.

II. část knihy se věnuje velmi stručně výživou před početím, v těhotenství a při kojení. Doporučení v těchto kapitolách jsou naprosto v souladu s obecnými doporučeními pro těhotné a kojící veganky. Skvěle a přehledně je pak zpracován zbytek této části. S některými faktickými věcmi úplně nesouhlasím, ale to bude spíše otázka názoru, ani odborné zdroje se neshodují v tom, co, kdy a v jakém množstvím zařazovat v prvním roku života dítěte. Makrobiotika oproti klasickému přístupu, kdy se začíná postupně se zeleninovými, obilnými, ovocnými a luštěninovými příkrmy (luštěninové už v 8. měsíci), zavádí v druhé půlce prvního roku pouze obilniny a zeleninu, trochu ovoce a oleje. V této kapitole již najdete první recepty. Při přípravě zeleninových a obilninových příkrmů jsem z nich hodně čerpala. V kapitole najdete i tzv. orgánovou sestavu cviků, kterou nemám ozkoušenou. Pravidelné cvičení by mělo vám i vaším dětem posílit jednotlivé orgány a umožnit správný tok energie. Pro tyhle účely ale cvičím s Nikčou jógu.
Úplně perfektní je kapitola o nemocech. Najdete tam spoustu tipů, jak přírodně léčit běžné dětské nemoci ještě než se vypravíte k lékaři. Často pak lékaře už ani nepotřebujete a vyhnete se tak užívání léků.

Po mě osobně leží těžiště knihy v III. části knihy a tou jsou recepty. Každý z receptů je vhodný pro děti od jednoho až dvou let az do 100 a vice let, používají se kvalitní, nezpracované a běžně dostupné ingredience, najdete tam zdravé varianty klasických nezdravých receptů (např. rýžovo-jáhlový korpus u dezertů, bezlepková těsta, cukroví, kroupové knedlíčky do polévky...).
V závěru knížky naleznete i pár stránek s fotografiemi jídel. Nevím, čím to je, ale ještě jsem neviděla hezky nafocené makrobiotické jídlo. Ve srovnání s fotkami na moderních foodblozích vypadají fotky v knížce trochu srandovně (ještě srandovnějc než fotky jídel na vegansportu). Ale to nevadí, důležité je, že ta jídla jsou zdravá a dětem chutnají.

Knížku můžu určitě doporučit. Pokud máte k makrobiotice blízko, knížku si užijete od začátku do konce. Pokud k ní úplně blízko nemáte, určitě stojí za to do knížky nahlédnout už jen kvůli skvělým receptům, ve kterých se nesetkáte s "bezcennými" ingrediencemi.

Knížku můžete zakoupit i v našem e-shopu

 

Komentáře