Etické sportování

Nákupní košík

0 ks za 0 Kč

VeganSport.cz > Články > Pavel Houdek - 33 let - bojové sporty, instruktor sebeobrany - POZOR, VEGAN 14 let :)

Pavel Houdek - 33 let - bojové sporty, instruktor sebeobrany - POZOR, VEGAN 14 let :)

Datum publikování: 3.3.2014 | Kategorie: Rozhovory
Pavel Houdek je od 16 let vegetarián, před 14 lety se ve svých 19 letech stal veganem. Intenzivně se věnuje bojovým sportům, je instruktorem sebeobrany a pracuje v neziskové organizaci jako fundraiser.
Pavel Houdek - 33 let - bojové sporty, instruktor sebeobrany - POZOR, VEGAN 14 let :)

Pamatuješ si ještě na své začátky s vegetariánstvím a veganstvím? Tenkrát to muselo být hrozně těžké..

No, pamatuju si spíš na začátky veganství. V obchodech se dalo koupit akorát bílé tofu a sojové maso. Když se objevilo tofu uzené, to byl ráj na zemi. Prodejny zdravé výživy byly obskurní místa s divným jídlem, které dokonale naplňuje stereotypy o veganské stravě jako o stravě nepoživatelné. Informací bylo taky pomálu, internet nebyl zdaleka tak rozšířený, knihy v českém jazyce neexistovaly a v angličtině nebyly dostupné. Čerpalo se hlavně z podomácku kopírovaných brožur a kopírované "bible" Veganská výživa čistá a prostá, kde je ale spousta blbostí. A v neposlední řadě se nedalo nikoho moc zeptat na zkušenosti, protože kolem mě prostě žádní vegani nebyli.

Co všechno tě dovedlo k tomu rozhodnutí jít proti proudu (tenkrát snad proti všemu a všem) a přestat jíst maso a postupně i veškeré živ. produkty?

Byla to jedna konkrétní věc, a to leták tehdejší Svobody zvířat. Jmenoval se nějak "tele 282" a popisoval z pohledu telete v první osobě jeho krátký život v zajetí průmyslového chovu. Něco ve stylu "narodil jsem se na studenou betonovou podlahu, od mámy mě ihned sebrali, slunce jsem viděl jen, když mě vedli do auta na jatka" atd. Jak jsem si ho přečetl, okamžitě jsem přestal jíst maso s tím, že jsem od začátku směřoval k veganství jako k jedinému řešení.

Co na to lidi kolem tebe?

Já měl to štěstí, že rodiče mě podporovali, vegetariánství jako extrém nepovažovali. Veganství trochu jo, ale nikdy mi to nerozmlouvali, nechali si normálně vysvětlit, že je to zdravé a tečka.

A sociální okolí mi fandilo, mí přátelé to považovali za správnou věc, protože sami byli těm myšlenkám nakloněni.

pavel 2

Sledoval jsi trochu vývoj veganství v ČR nebo i v Evropě? Spousta lidí dnes mluví o veganství jen  jako o jakési "módě". Jak to vnímáš ty?

No tak vývoj je jasně patrný. Nemůžu říct, že bych to nějak zvlášť sledoval, ono se to prostě kolem mě děje. Posledních několik měsíců jasně vnímám zvýšený zájem o veganský způsob stravování i související otázky. Myslím, že je to markantní. Asi bych se taky přikláněl k tomu, že je to trochu móda, protože mám pocit, že pro spoustu  lidí to je dnes spíš dieta, než životní postoj, a že ten nárůst zájmu je spíš v komerční rovině, než na rovině zájmu o zvířata nebo dokonce zájmu o nějakou aktivitu v téhle oblasti. Ta se mi zdá naopak upadá; zatímco před lety se dělalo spousta akcí, demonstrací, blokád, protestů, dneska se všechno soustředí na žrádlo a dělají se srazy ve vegan restauracích. Tím tyhle akce nechci nějak odsuzovat, obzvlášť, pokud to jsou akce oslovující veřejnost; jen mi chybí ta protestní, ofenzivní rovina. Z poslední doby se mi z té kategorie „žracích" akcí moc líbila akce organizace Otevři oči, kdy před vánoci na ulicích rozdávali vzorky veganských vánočních jídel.

Jakým způsobem ses podílel nebo podílíš na "propagaci" veganství ty?

S jedním kamarádem provozujeme portál veganka.cz, to je asi nejviditelnější aktivita. Začali jsme s tím před pár lety. Původně to měl být jen web k veganské videokuchařce, aby šla lépe vyhledávat, pak se to "zvrhlo" v portál, kde jsou i další blogy (veganodaktyl) a také audio, články, krátké zprávy. Šlo to přirozeně, prostě nám takový web samotným chyběl, a nechtěli jsme mít web jen jako kuchařku, protože těch je docela dost - i když když jsme s tím začínali, tak to tak ještě rozhodně nebylo.

Vedle toho se snažím podporovat činnost těch skupin a organizací, které jsou akční v ulicích, minimálně účastí na akcích a protestech, pomocí s organizací atd.

Čas od času také dělám přednášky, na kterých se snažím sdílet své zkušenosti s veganským stravováním. Vzniklo to jako následek článku „14 let na veganské stravě," který jsem napsal o svých zkušenostech a kterému se dostalo hodně pozornosti. A objevila se potřeba si s lidmi  o svých zkušenostech povídat tváří v tvář.
Ve své osvětové činnosti se snažím ukázat, že veganská strava nemusí být vůbec drahá a složitá – naopak. Poukazuji na to, že není nutné stravovat se v restauracích a nakupovat drahé luxusní potraviny a náhražky. Ukazuji, že veganství je vhodné i do běžného života lidí, kteří mají hluboko do kapsy, a uvádím konkrétní příklady jak.

Za 14 let se toho změnilo hodně. Přece jenom ale naším velkým přáním je, aby všichni lidi na světě teď hned přestali jíst maso. Nemáš někdy pocit, že jsi blízko vyhoření, že se věci nehýbou tak, jak bys chtěl? Co tě motivuje a dává ti chuť a sílu v tom všem pokračovat?

Tak jedna věc je samozřejmě nezvratné přesvědčení, že je to správná cesta. Druhá, že žádné výsledky moc nečekám. A třetí to, že i přes to ty výsledky vidím, veganů a veganek přibývá, přibývá zájmu o veganství atd. K vyhoření rozhodně blízko nemám, asi nemám přehnané ambice.

Začínající vegani se často setkávají s reakcemi typu: "no jo, teď je ti dobře, ale počkej za pár let." Jak je to u tebe po těch "pár" letech?

Cítím se parádně, kromě toho, že stárnu, tak je to čím dál tím lepší! Občas na mě přijde nějaká rýmička, ale tak nějak "normálně," jako je to běžné i v mém okolí u lidí, kteří jedí maso. Nedávno jsem si nechával dělat v rámci jednoho výzkumu kompletní vyšetření a rozbor krve a zdá se, že všechno je v pořádku. S jednou výjimkou, kterou je nízká hladina železa. Tou jsem ale trpěl odjakživa a jak se zdá, tak na mě nemá nějaký reálný vliv - žádná únava, sportovní výkony dobré. Kamarád lékař někde našel studie, že nižší hladina železa u veganů se vyrovnává jeho lepším využitím - podle mé zkušenosti to tak dost možná je.

Co u tebe v ledničce nikdy nechybí?

Určitě tam je vždycky kvásek na chleba, který tam odpočívá do dalšího pečení. Nějaké "máslo," hořčice a zpravidla tofu.

Máš nějaká pravidla ve stravování?

Nejím cukr, téměř nejím bílou mouku, snažím se nekonzumovat polotovary. Kupuju skoro jen bio věci. Hodně konzumuju kvalitní za studena lisované oleje, celozrnné těstoviny, ořechy, semínka.
Z etických důvodů nejím banány a obecně se snažím kupovat hlavně lokální potraviny, i když úplně to nedržím. Občas si koupím třeba pomeranče.

Tvé oblíbené jídlo?

Poslední dobou makové a tvarohové buchty a pizza, vše samozřejmě domácí.

pavel 3

Užíváš nějaké doplňky výživy?

Kromě B12 užívám pravidelně "netabletkové" doplňky stravy: mořské řasy, lněný olej, konopné semínko, para ořechy. Denně.

A teď ke sportu: které sporty děláš?

Dlouhé roky (asi 12 let) dělám wing-tsun kung-fu, kde mám momentálně „2. technický stupeň", což je aktuálně druhý nejvyšší stupeň v ČR. Cvičím také escrimu, což je filipínské bojové umění se zbraněmi. Dlouho jsem cvičil i krav-maga a další styly... Občas si chodím "pinknout" sparringy ve volném stylu. Jezdím na kole, silničním fixed-gearu s jedním pevným převodem, v sezoně cca 40km denně.

Z druhé strany jsem pak trenérem sebeobrany - učím ve vlastní škole (www.moderni-sebeobrana.cz).

Trénuju min. 1x denně, někdy dvakrát; jednu dobu jsem měl tři tréninky denně a k tomu práci jako kurýr na kole, cca 80-100km denně.

Jak jde podle tebe dohromady sport a veganství? Musí sportovci vegani dohánět intenzivnějším tréninkem, speciálními proteiny nebo rostlinná strava sama o sobě plně postačuje?

Na sporty, kterým se věnuji, potřebuju obratnost, výbušnost, sílu, vytrvalost, psychickou odolnost a z mé zkušenosti na to všechno rostlinná strava úplně postačuje. Protein doma mám, občas si vezmu po silovém tréninku, ale vydrží mi jedno balení tak na rok. Žádné další doplňky (oblíbené BCAA a další) neuznávám..

Ve svém věku "uběhám" kluky o deset let mladší, profesionální instruktory, takže je evidentní, že to jde.

Děkujeme ti za rozhovor i za veškeré tvé aktivity a osobní příklad toho, že ani po 14 letech veganství se z člověka nestává seschlý stařec :)

 

Fotogalerie

Pavel Houdek je veganem už 14 let.
Pavel se věnuje bojovým sportům.
Pavel pořádá kurzy reálné sebeobrany.
Pavel provozuje webové stránky www.veganka.cz.
Podle zkušeností Pavla rostlinná strava bohatě stačí pokrýt nároky intenzivního sportování.

Komentáře