Etické sportování

Nákupní košík

0 ks za 0 Kč

VeganSport.cz > Články > Bára Kožnarová: MS v Gran Sasso bude hodně silnej zážitek.

Bára Kožnarová: MS v Gran Sasso bude hodně silnej zážitek.

Datum publikování: 21.7.2016 | Kategorie: Rozhovory - Trénink - Výživa
Báře je 23 let a je vedoucí juniorskou závodnicí letošního Sky racového seriálu Atex Sky race. Pokud nevíte, co je to sky race, je to závod v délce 25-35 km s minimálním počtem nastoupaných metrů 1300 m. Bára je 4 roky vegetariánkou, 2 roky vegankou a v Brně studuje veterinární medicínu. Kromě běhání ji baví kolo, inline brusle, v zimě běžky, vyzkoušela i bouldering a lezení. Kromě sportování pak ráda cestuje, chodí po horách a fotí.
Bára Kožnarová: MS v Gran Sasso bude hodně silnej zážitek.

Na začátku on-line rozhovoru se Bára omluvila, že si musí po náročné brigádě ještě udělat něco k jídlu. Ani ne za 10 min. byla zpět.

Co dobrého sis stihla za tu chvilku uvařit?

Protože jsem momentálně doma u rodičů a mám skvělou mamku, tak jsem jen namazala mamčin výborný hummus na domácí kváskový chlebík a k tomu obří mísu salátu se zeleninou, fazolema, oříškama, semínkama a sezamovým olejem.

Rodiče pečou kváskový chléb? Fakt? Brali tvoje veganství takhle skvěle vždycky nebo to dřív bylo jinak?

S pečením chleba u nás začal nejdřív taťka a to už dávno před mým veganstvím, možná i vegetariánstvím. Postupem času se to stalo tradicí, že se u nás jednou týdně pečou dva bochníky žitného semínkového chleba. Nevýhodou toho je, že nikdo z rodiny už pak není schopný pozřít jakékoli kupované pečivo. Rodiče... popravdě nevím. Když jsem přestala jíst maso, to jim asi zas tak zvláštní nepřišlo. Při přechodu na veganství jsme s mamkou tuším měly pár hádek o vápníku a osteoporóze, ale stačilo pár článků a informací a bylo to v pořádku. Sami pak přestali víceméně jíst maso a omezili i ostatní živočišné produkty. Jinak to asi berou tak, jak to je. Vědí, proč to dělám, a to si myslím, že naprosto stačí.

bára1

A proč to děláš?

Na prvním místě mám asi jako většina veganů určitě důvody etické. Vždycky jsem milovala zvířata, ale nikdy si neuvědomovala, proč některé jím a jiné bych do pusy nevzala. Vzhledem k oboru, který studuju jsem i spoustu věcí viděla naživo, což stačilo k tomu udělat krok tam, kde jsem teď. Ale zajímá mě i ekologie a ekologické aspekty veganského životního stylu.

Co přesně z toho, co jsi viděla naživo, tě přimělo k rozhodnutí přestat jíst maso?

Maso jsem přestala jíst po prvním výjezdu do chovu prasat. To bylo zhruba asi 2 měsíce po začátku studia - tedy cca před 4 lety. Nebylo to nic konkrétního jako mlácení nebo jiné násilí. Stačilo prostě vidět, v čem a jak ty zvířata žijí. Pak jsem viděla dojnice v obrovských halách, umělou inseminaci, telátka v malých budkách a všechny běžné praktiky dnešní živočišné výroby. Začla jsem přemýšlet nad tím, proč bych měla pít mateřské mléko jiného živočišného druhu. Nutno říct, že jsem od mala jedla sýry po kilech. Přechod z vegetariánství na veganství u mě určitě nebyl ze dne na den, několik měsíců jsem pak ještě jedla sýry z farmy kousek od naší vesnice, ale spíš proto, že mi to dávala mamka a já nechtěla klást odpor. Postupem času mi to ale i přestalo chutnalo a bylo to.
Cesta k vynechání ostatních živočišných produktů pak trvala asi další 2 roky, tedy před 2 roky zhruba touhle dobou jsem se rozhodla, že zkusím veganství.

bára 7

Co plánuješ dělat po škole?

Chtěla bych se specializovat hlavně na malá zvířata, tzn. psy a kočky. Ale takovým mým snem je mít farmu typu "farm sanctuary", jaké jsou v USA nebo Kanadě a zachraňovat hospodářská i jiná zvířata. To je ale opravdu jen takový sen, takže to radši více nebudu rozvádět...

Vrátím se k důvodům pro veganství. Jsou ještě nějaké jiné, kromě etiky a ekologie?

Ani to zdravotní hledisko pro mě jakožto pro sportovce není zanedbatelné. I když rozhodně nejsem typ, co se stravuje stoprocentně zdravě. Ještě teď, když je toho "vegan junk foodu" všude kolem tolik...

Máš nějaké stravovací zásady?

Snažím se jíst co nejvíc základních potravin a čerstvého ovoce a zeleniny, a co nejméně polotovarů a zpracovaných výrobků. V zásadě to znamená, že když jdu nakoupit, tak v obyčejném supermarketu skončím jen u ovoce a zeleniny, protože luštěniny, ořechy a semínka kupuju ve velkém a většinou mám doma zásoby. Každý den konzumuju luštěniny, obiloviny, ovoce, zeleninu, semínka a kvalitní oleje. Řekla bych, že se stravuju z 90% procent zdravě a ukázkově.. no a těch zbývajících 10% to je tu a tam nějaká nezdravá veganská zmrzlina, sojový párky a podobně.

Držíš se jen těchto obecných zásad nebo to hrotíš víc a počítáš množství přijatých živin?

Na podzim jsem počítala. Chtěla jsem jen tak zjistit, jestli jím všechno.. Ale je to celkem náročné, člověk musí všechno vážit a jak si jídlo nepřipraví sám, tak neví, co snědl. Mně to ale i celkem bavilo. Třeba vědět, že se v 10 večer ještě můžu jít najíst, protože jsem měla náročnej trénink a zdaleka jsem nesnědla tolik kalorií, co jsem měla. Ale normálně nic nepočítám.

bára2

Prozradíš tvoje oblíbené jídlo?

Já jsem hrozný jedlík, takže mi chutná skoro všechno, co je dobré. Dalo by se říct, že oblíbené je všechno, co mi uvaří mamka, protože je to nejlepší kuchařka. Co se týče konkrétních receptů... tak hrášková polévka z čerstvého nebo mraženého hrášku, lilkové pizzy a beluga čočka s avokádem a pečenými rajčaty (oboje podle veganotic.cz), fazolový bramborový guláš, květákové placičky, guacamole...

Co doplnky stravy?

Doplnuji jen B12, občas veg 1, když mi ho daruje bratr.

Pomalu přejdem k běhání.. Jak ses k němu vůbec dostala?

Asi ve 12 letech jsem začla běhat přespoláky v našem kraji. Nebyla jsem nijak excelentní, občas jsem se umístila, ale spíš bych řekla, že jsem byla průměrná. Asi to bylo i tím, že jsem skoro netrénovala. Pak jsem se ve škole dostala k florbalu a ten na další 4 roky běhání vytlačil. Náročné studium v Brně pak už s florbalem nebylo slučitelné, takže jsem skončila a v prváku nedělala kromě tělocviku ve škole fakt skoro nic.
Denodenně jsem buď seděla ve škole nebo ležela v knížkách. Když studijní tlak alespoň částečně opadnul, zjistila jsem, že potřebuju dělat něco víc než jen školu a běh byl to první, po čem jsem šáhla. Mohla jsem vyběhnout, kdy jsem chtěla a téměř nic to nestálo. V určité trochu nešťastné životní fázi jsem pak potřebovala nějaký cíl a řekla si, že na jaře uběhnu půlmaraton. Tak se stalo a za dva měsíce jsem měla na kontě další dva. A tak mě to chytlo. Letos jsem se pak jen tak přihlásila na sky race závody a myslím, že u toho už zůstanu :)

bára 5

Dosahuješ skvělých výsledků. Jsi vedoucí juniorskou závodnicí letošního Atex skyrunning czech series. Ze čtyř závodů jsi třikrát zvítězila a nominovala se tím na mistrovství světa. Kde je to tajemnství tvého úspěchu? Trénink? Talent? Motivace...?

Mám dobrý základ z dětství, kdy jsem s našima hodně sportovala a taky jsem určitě podědila něco z jejich sportovního talentu. Jinak je ale základ úspěchu a nějakého zlepšování jen motivace a trénink... Ale našla bys určitě spousty holek, které běhájí líp než já. Mně to sice baví, ale vzhledem k tomu, že běhám jen pro radost, tak mám takovou blbou vlastnost, že nejsem úplně schopná se sama vyhecovat k tomu, co při běhání bolí. To je ale hlavně problém hlavy.

No... min. v ceském skyrunningu do 23 let bych nikoho lepšího než ty určitě nenašla :))

Možná je to proto, že je tam malá konkurence. Ono je asi taky pravda, že šílených holek, co poběží dobrovolně 25 km v kopcích není zase tolik.

Co všechno vlastně předcházelo tvé nominaci na mistrovství světa?

Pro nominaci na červencové MS byly nejdůležitější tyhle 4 závody Atex skyrunningové série: Ještěd SkyRace, Perun SkyRace, skyrace v rámci Lysohorského čtyřlístku a pak Králičák skyrace. Nejtěžší byl asi Perun. Hrozně dlouhá sjezdovka hned na začátku a pak ještě jedna jí podobna v poslední třetině závodů (ta byla nahoru i dolů). Když se člověk vyškrábal nahoru, tak zjistil, že dolů to jde ještě hůř.:)) Na druhou stranu to byl první závod s převýšením nad 2000m (ještěd měl cca 1600 a nešla jsem ho asi úplně "naplno", ani jsem tehdy netušila, že bych měla nějaké šance na umístění, takže to byl spíš výlet), takže i pro to byl pro mě těžký. Nejvíc jsem si užila Králičák, nejspíš proto, že to jsou moje domovské hory a mám k ním úplně jiný vztah než třeba k Beskydám, kde jsem byla při závodech skoro poprvé. I když podmínky byly skoro nejhorší (letní horka mi úplně nesvědčí) a závod, ačkoli byl s menším převýšením, tak byl hodně technický, což celkem dobře vyrovnalo ty chybějící výškové metry. Jinak Atex série pokračuje dalšími závody až do podzimu.

bára 6

Co tě vlastně na MS čeká?

MS mladých ve skyrunningu se koná od 29. do 31. 7. v Itálii v Gran Sasso. Běžím tam vertikální kilometr, což je trať dlouhá 3,5 km s převýšením 1000 m a pak skyrace dlouhý 21,6 km s 2226 výškovými metry. Jinak se těším, ale mám z toho obrovský respekt. Předpokládám, že to bude horší, než jakýkoli skyrunningový závod, který jsem běžela v Čechách. Na druhou stranu to beru jako cennou zkušenost a určitě to bude hodně silnej zážitek (umírat v kopcích na všech čtyřech:).

Jak vypadá tvůj trénink?

Naběhám zhruba 180-200km měsíčně, víc jsem asi nikdy nedala. Protože jsem převážně v Brně, tak je to spíš asfalt nebo zpevněný cesty. Doma pak zase jenom les a kopce. Každopádně teď v létě běhám hlavně v horách a v terénu, který jsi zažila na Králičáku, i když ted už jsem zase zvolnila, abych byla na MS odpočatá.

Běháš za nějaký tým? Nebo máš trenéra?

Trenéra nemám a za žádný tým neběhám. V Brně občas běhám s běžeckými skupinami. Teď před MS mi hodně pomáhá bratr Marek, jak s přípravou, tak i materiálně. Díky němu jsem mohla naběhat spoustu výškových metrů v rakouských Alpách. Dál mi pomáhá přítel Jirka, který mě dokope i do tréninků, do kterých se mi nechce nebo zajišťuje logistiku při delších výbězích v horách. Dokonce trpí i to, že si z původně výletního víkendu udělám víkend tréninkový. :))

bára 8

A ty tréninky, které nemáš ráda, jsou...?

Intrvalové rychlostní tréninky. A k tomu týmu, přítel chce, abych si do registrací psala vegan runner.

A nepíšeš? To by byla skvělá propagace :)

Já se právě vždycky bojím, že ten závod pak zkazím a někdo řekne: "no jo, to je ta veganka."

Tomu říkám sebevědomí :) Nominace na mistrovství světa a bojíš se, že uděláš veganům ostudu :D

Já vím, je to blbost. Ale hlavně jsem ještě nenašla žádný vhodný název. Vegan runner je moc obyč. Ale ano, přijde mi fajn, že se takhle dá lidem ukázat, že tohle všechno jde i bez masa a spol., a že vegani nejsou žádný bledý saláti. můj děda jednou po závodech prohlásil: "to seš teda dobrá, žes vyhrála, i když žereš jen zeleninu" On je vůči mýmu stravování asi nejvíc proti z celé rodiny, tak jsem ráda, že i tímhle mu můžu dokazovat, jak je to super.

Ještě prozraď, prosím, jak jíš před, v průběhu a po závodě :)

Záleží, kdy se závod běží. Pokud dopoledne, tak většinou ovesnou kaši s ovocem jako snídani. Posledně jsem udělala velikou začátečnickou chybu a dala si před závodem, který se běžel v 17 hodin, k obědu v restauraci čočku. I když byla vynikajicí, tak jsem ji při závodě proklínala, jak mi bylo těžko. Takže příště jedině něco rychle stravitelného, třeba těstoviny. Během závodu většinou nejím nic, při delších skyrunningových závodech hlavně piju. Po závodě asi jídlo nijak konkrétně neřeším, jen bych řekla, že po dlouhých závodech jím opravdu hodně, i když si o to tělo řekne třeba až druhý den.

Mockrát ti děkuji za rozhovor a přeji, ať se Ti daří (nejen) na MS :)

 

Komentáře