Etické sportování

Nákupní košík

0 ks za 0 Kč

VeganSport.cz > Blog > Trénink na LUM 102 km/3300 m

Trénink na LUM 102 km/3300 m

Datum publikování: 22.3.2018
Před dvěma lety jsem na netu hltala články s názvem můj první maraton, před rokem můj první ultramaraton, dneska je to moje první stovka. Za dva měsíce se postavím na start 102 km dlouhého Liboucheckého ultramaratonu.
Jako každý rok se i letos podělím o svůj trénink. Bude ale jiný.
Trénink na LUM 102 km/3300 m

Neexistuje žádná tabulka, podle které bych běhala. Když jsem si totiž takovou tabulku sepsala někdy v listopadu, zjistila jsem, že je k ničemu. Výsledkem byly každoměsíční výpadky z tréninku, protože jsem se vůbec necítila dobře, byla jsem vystresovaná, že kvůli povinnostem mimo běh neběhám dostatečně, nebo když jsem běhala podle plánu, tak zase že zanedbávám rodinu (prostě všechno špatně). Stíhala mě jedna krátkodobá viróza za druhou (naštěstí vždy jen 2-3 dny) a po vánocích pak přišla motivační krize, kdy jsem přemýšlela, že s tím úplně seknu. Přece se můj život nemůže točit jen kolem běhání.. Chodím do práce, kterou se snažím dělat dobře, mám rodinu, se kterou chci trávit spoustu času, kamarády, které chci taky čas od času vidět. Když se z koníčku stane povinnost, která vám komplikuje život, rychle z koníčku přestane být koníček.

       ultralum


Musela jsem v hlavě přehodnotit spoustu věcí. Naučit se nemít plán a vybíhat tak, jak mi to dovolí čas, spolehnout na pocity, znovu si to začít užívat a hlavně celou dobu věřit, že i tohle je cesta k cíli a možná i nakonec pro mě jediná cesta k cíli. Mít možnost reagovat na to, jak se cítím a předcházet tím výpadkům v tréninku nebo přetrénování, předejít tím syndromu vyhoření. Udělat z běhu součást života, ne svého pána. Mít po doběhnutí ještě energii postarat se o domácnost a pohrát si s Niky. Pořád to držet tak, aby mě běh dobíjel, ne vysával. A jak jsem to nakonec vyřešila?


  • Běh jako dopravní prostředek – Běhám každý den z práce a ve středu, kdy nevozím ráno Niky do školky, i do práce. Pokud nemám služební cesty nebo jiné mimořádnosti, vydá mi jen toto na asi 40 km týdně. Takže mých 40 km týdně je vlastně pro rodinu přínosem. Ušetřili jsme za druhé auto a běh trvá jen o trochu déle než cesta autobusem. Zároveň trénuju morál, protože běhat každodenně tu samou trasu už je někdy fakt hodně psychicky náročné.

  • Vyvenčit psa – moc kilometrů týdně už to nevydá, Jessi už je devítiletá dáma a je to znát na chuti k pohybu a kondičce. Takže s ní dávám trasy do 10 km volným tempem.

  •  Snížení objemů – dala jsem si minimální hranici 200 km měsíčně, většinou mi vyjde tak kolem 250, teď v březnu mířím na 280-300 km. V původním plánu se jednalo o kilometráže kolem 80-100 km týdně.

  • Jednou za čas 100 km za týden, jednou měsíčně běh nad 30 km, alespoň jednou týdně běh nad 20 km. V původním plánu byly dlouhé běhy – většinou nad 25 km zařazeny asi dvakrát týdně.

  • Jednou týdně intervaly, jednou týdně tempo. Tempové tréninky běhám kolem 5 min. na km, připravuju se tím na půlmaratón, který bych chtěla v dubnu v Praze zvládnout pod 1 hod. 50 min. Intervaly stanovuju podle chuti, nemám v tom žádný systém. Obě kvality odbývám většinou na cestě z práce.

  • Regenerační běhy. Regeneračně, tj. při tepové frekvenci 120-130 tepů za min., běhám každou středu na cestě do práce, dále pak na společných výbězích s kamarádkou, která s během začíná, prokládáme chůzí (celkem cca 20 km týdně).

  • Příprava na všechno! Tahle část mě baví ze všeho nejvíc. Je to různé experimentování a imitace podmínek ultramaratonu. Znamená to zařazovat hodně běh v terénu a kopcích, učím se jíst pravidelně za běhu, zároveň se také učím běhat na lačno, aby se tělo učilo čerpat energii z tuků, dlouhé výběhy si ordinuju často do špatného, někdy až extrémního počasí, což mě učí běžet nezávisle na vnějších vlivech (bahno, led, mráz, teplo, mlha, vítr, déšť,...) a zvládat nepohodlí, učím se používat hůlky, běhám za tmy, zkouším ranní výběhy v 5 ráno (v 5 je start a já nejsem schopná vstávat dřív jak v 6.30), učím se vychytávat pomalé tempo, ve kterém vydržím běžet co nejdelší dobu...

  • Od dubna nastane změna. Během dubna mě čekají dva půlmaratóny, týden před oběma trénink poupravím na lehké výklusy se zařazením krátkých úseků. V druhé polovině dubna plánuji běžecký výlet na Šumavě kolem 40 km. První týden v květnu pak o něco snížím objem a druhý týden budu už podle osvědčeného způsobu ladit na Pražský maraton. Dva týdny na to už mě čeká stovka, takže druhou půlku května budu více odpočívat a spát než běhat, běhání se omezí na výklusy s krátkými úseky.

Trochu filosofie....

Jestli moje strategie bude stačit na to, abych uběhla 100 km, se teprve uvidí. Pro mě je důležité, že se držím dohody „dělej vše nejlépe jak umíš a ne líp!" a pokud tahle strategie nezafunguje, pak to neznamená nic jiného, než že jsem si zvolila blbý cíl. Důležité bude, že mě celé to běhání už zase baví a tak i kdyby celý závod pro mě skončil zkratkou DNF, nebudu litovat jediné minuty, kterou jsem strávila tréninkem.

Mějte se, ať to běhá a 26.-27.5. na mě myslete, budu to potřebovat !!

Komentáře